FINANCOVÁNÍ MISE

Města by měla vypracovat integrované akční plány v oblasti klimatu, které budou zahrnovat dlouhodobé cíle v oblasti dekarbonizace, odolnosti a udržitelného rozvoje. Financování musí být v souladu s dlouhodobými cíli, aby se předešlo krátkozrakým investicím, které by mohly vést ke vzniku „uvízlých aktiv“ nebo k neefektivitě. Je třeba zajistit, aby investice zohledňovaly dopady napříč různými sektory (např. doprava, energetika, odpadové hospodářství) a umožnily tak komplexní transformaci měst.

Vypracovat finanční strategie, které zajistí spravedlivé rozdělení přínosů projektů s Klimatickou neutralitou, zejména ve prospěch ohrožených skupin obyvatelstva. Vytvořit mechanismy financování, které upřednostní investice do čtvrtí s nízkými příjmy a marginalizovaných oblastí, které jsou vůči dopadům změny klimatu nejzranitelnější. Řešit případné finanční překážky bránící přístupu (např. vysoké počáteční náklady na energeticky úsporné bydlení nebo čistou dopravu) prostřednictvím cílených dotací nebo grantů.

Vypracování jasně definovaného investičního plánu je prvním krokem k tomu, aby města mohla přijmout nezbytné finanční závazky směřující k Klimatické neutralitě.

Vyčíslit náklady a přínosy dosažení uhlíkové neutrality

Aby města mohla vypracovat realizovatelný investiční plán, musí nejprve posoudit náklady spojené s přechodem k Klimatické neutralitě. To zahrnuje podrobné finanční modelování infrastrukturních projektů, systémů využívajících obnovitelné zdroje energie, dopravních sítí a iniciativ zaměřených na odolnost měst. Kromě toho musí města zhodnotit ekonomické přínosy dekarbonizace, jako je zlepšení veřejného zdraví, snížení nákladů na energii, vytváření pracovních míst v ekologických odvětvích a posílení dlouhodobé odolnosti vůči katastrofám souvisejícím s klimatem.

Zhodnotit investiční mezeru

Jakmile budou náklady a přínosy vyčísleny, musí města posoudit investiční schodek – rozdíl mezi dostupnými finančními prostředky a celkovou částkou potřebnou k dosažení uhlíkové neutrality. Tento schodek poskytne informace o rozsahu potřebného financování a pomůže stanovit priority investic. Díky pochopení rozsahu tohoto schodku se města mohou zaměřit na konkrétní oblasti, kde mohou tuto mezeru překlenout soukromé investice, vládní podpora nebo mezinárodní financování.

Politické rámce na místní i národní úrovni mají významný vliv na úspěšnost financování opatření v oblasti klimatu. Města musí provést důkladný přezkum stávajících politik, aby identifikovala jak faktory podporující, tak překážky bránící dosažení Klimatické neutrality.

Podpůrná opatření

Mezi podpůrná opatření patří daňové pobídky pro ekologické projekty, dotace na zařízení využívající obnovitelné zdroje energie a předpisy podporující udržitelné stavebnictví a dopravu. Města by měla zajistit, aby tato opatření podněcovala investice do nízkouhlíkové infrastruktury, jako jsou energeticky úsporné budovy nebo sítě pro elektromobily, a zároveň usnadňovala přístup k financování opatření v oblasti klimatu ze strany veřejného i soukromého sektoru.

Omezující opatření

Na druhou stranu mohou pokrok brzdit restriktivní opatření, jako jsou zastaralé stavební předpisy nebo dotace na fosilní paliva. Města by se měla snažit o zrušení či reformu předpisů, které brání investicím do boje proti změně klimatu. Například může být nutné aktualizovat územní plány, aby umožňovaly udržitelnější rozvoj měst, nebo může být zapotřebí změnit regulaci veřejných služeb tak, aby upřednostňovaly obnovitelné zdroje energie před fosilními palivy. Navíc dluhové limity stanovené v rámci národní politiky mohou výrazně omezit úvěrovou kapacitu města.

Zavádět environmentální politiky

Zavedení podpůrných opatření, jako jsou ekologická veřejná zakázka, zvýšení daní z fosilních paliv nebo poplatky za vjezd do centra města, bude hrát zásadní roli při zajišťování rozmanitých zdrojů kapitálu potřebných k dosažení Klimatické neutrality. Načasování těchto opatření bude mít vliv na rozložení dostupného kapitálu v čase.

Úspěšné strategie financování opatření v oblasti klimatu závisí na zapojení širokého spektra zainteresovaných stran z veřejného i soukromého sektoru. Města musí identifikovat klíčové aktéry a zapojit je do spolupráce, aby zajistila koordinovaný postup.

Vládní orgány

Místní samosprávy hrají klíčovou roli při plánování, regulaci a provádění opatření v oblasti klimatu. Státní a regionální orgány mohou rovněž poskytovat nezbytné finanční prostředky, politickou podporu a regulační dohled nad iniciativami na úrovni měst.

Soukromý sektor a finanční instituce

Soukromý sektor, včetně bank, správců aktiv a podniků, představuje zásadní zdroj investičního kapitálu. Zelené dluhopisy, iniciativy v oblasti společenské odpovědnosti podniků a partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) jsou klíčovými mechanismy pro mobilizaci soukromých finančních prostředků na projekty vedoucí k Klimatické neutralitě.

Komunita a občanská společnost

Zapojení místní komunity je nezbytné pro to, aby byly investice do boje proti změně klimatu spravedlivé a účinné. Nevládní organizace (NGO), zájmové skupiny a místní obyvatelé mohou přispět k posílení veřejné podpory opatření v oblasti klimatu a zajistit, aby z těchto investic měli prospěch všichni obyvatelé města.

Aby se města lépe zorientovala ve složitém prostředí finančních možností, mohou využít nástroj pro finanční poradenství k identifikaci finančních řešení, která odpovídají jejich potřebám. Vzhledem k předpokládané výši nákladů nebude k dosažení Klimatické neutrality stačit pouze veřejný kapitál. Zavedení inovativních mechanismů umožňuje městům přilákat rozsáhlé soukromé investice prostřednictvím efektivního využití veřejných prostředků a zdrojů. Smíšené financování označuje strategické využití veřejného kapitálu k mobilizaci soukromých investic do projektů, které přinášejí sociální, environmentální a finanční výnosy. V kontextu Klimatické neutrality mohou být smíšené finanční nástroje vysoce účinné při snižování rizik projektů a přilákání soukromého kapitálu.

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

Zapojit soukromý sektor do financování projektů s Klimatickou neutralitou prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Vlády mohou k podpoře investic soukromého sektoru využít mechanismy, jako jsou daňové pobídky, sdílení rizik nebo záruční fondy. Spolupráce se soukromými subjekty může městům pomoci získat přístup k inovativním zdrojům financování.

Zelené dluhopisy a dotace

Zelené dluhopisy se stávají stále oblíbenějším nástrojem pro získávání kapitálu na projekty šetrné k životnímu prostředí, jako jsou elektrárny využívající obnovitelné zdroje energie nebo energeticky úsporné bydlení. Města mohou rovněž žádat o granty a zvýhodněné úvěry od mezinárodních rozvojových institucí, které lze kombinovat se soukromými prostředky k financování rozsáhlých klimatických projektů.

Financování přechodu ke Klimatické neutralitě je vzhledem k rozsahu investic, dlouhodobému časovému horizontu a nejistotám ohledně technologických, politických a tržních trendů ze své podstaty rizikové. Města musí posoudit všechna možná rizika spojená s těmito investicemi a stanovit strategie pro jejich zmírnění, aby mohla překonat primární i zbytková rizika.

Finanční rizika

Dlouhodobé investice do opatření v oblasti klimatu mohou být vystaveny finančním rizikům, jako jsou změny úrokových sazeb, inflace nebo kolísání cen energií. K omezení těchto rizik mohou města zajistit výhodné podmínky financování prostřednictvím dlouhodobých smluv nebo využít finanční deriváty, které je chrání před cenovými výkyvy.

Politická a regulační rizika

Změny v politice nebo politická nestabilita mohou ohrozit investice do opatření v oblasti klimatu. Zásadní význam má zajištění široké politické podpory pro klimatickou politiku a stabilita právního rámce. Partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou rovněž přispět k řízení regulačních rizik tím, že smluvní závazky zakotví napříč politickými cykly.

Technologická a implementační rizika

Dalším významným rizikem je nejistota ohledně dostupnosti a škálovatelnosti nových technologií. Města mohou tomuto riziku čelit diverzifikací svých investic do různých technologií a postupným rozšiřováním projektů tak, aby zohledňovaly technologický pokrok.

Rizika související s kapacitou

Pokud se na tento problém nezareaguje, mohl by potenciální nedostatek znalostí či zkušeností městských úředníků v oblasti přechodového financování představovat riziko pro realizaci Investičního plánu. V rámci snahy města o dosažení Klimatické neutrality je třeba řešit rizika související s interními kapacitami a schopnostmi i rizika spojená s institucionálními změnami.

Aby byl zajištěn trvalý pokrok na cestě ke Klimatické neutralitě, musí města začlenit klimatické aspekty do všech složek svého rozpočtu, do rozdělování kapacit i do investičních rozhodnutí, což pomůže získat maximální možnou podporu pro tuto transformaci a zajistit důvěru investorů.

Zahrnout otázky klimatu do rozpočtů měst

Místo toho, aby města považovala projekty v oblasti klimatu za oddělené od ostatních městských iniciativ, měla by klimatické cíle začlenit do celkového procesu sestavování rozpočtu. To znamená vyčlenit finanční prostředky na projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zelené infrastruktury a odolnosti jako součást hlavního programu rozvoje města.

Posouzení dopadů na klima

Každé významné investiční rozhodnutí, ať už se týká dopravy, bydlení nebo energetiky, by mělo zahrnovat posouzení dopadů na klima. Tím se zajistí, že všechny městské projekty budou v souladu s širším cílem snižování emisí a zvyšování odolnosti vůči změně klimatu.

Podporovat ekonomiku šetrnou k klimatu

Města by se měla snažit podporovat místní ekonomiky, které jsou v souladu s klimatickými cíli. To zahrnuje podporu rozvoje ekologických odvětví, motivování podniků k zavádění udržitelných postupů a vytváření pracovních míst v odvětvích obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a odolnosti vůči změnám klimatu.